Činovniktne jovtyź ěrzätneneń ěś melest: -gimnazijaś synest a ěrävi

Činovniktne jovtyź ěrzätneneń ěś melest: -gimnazijaś synest a ěrävi

Mordovija Respublikań tonavtomačiń ministerstvaś veńkstäś ěrzätneneń, konat kučnost́ Respublikań prävtonteń sörmat Saranošso ěrzäń gimnazijań panžomadont́.

Sörmaś tonavtomačiń ministrań polavtycänt́ Ivan Duguškin peĺde. Nile lopaso son jovtni, mejś ěrzäń gimnazijaś a ěrävi. Kelät, respublikasont́, tonavtoma plantněsě uli regionaĺnoj moduĺ «Miń ěrätano Mordovijaso», dy ěrzäń kelenteń tonavtyt́ siśgemeń kolmo kurynetnesě, konatnes sovit́ 1340 ěntuziast. Duguškin azoroś lovi net́ Respublikasont́ dy Saran ošso kemekstaź uslojtneń «optiaĺnojks ěrzäń kelenteń tonavtomga dy ěrzäń kelent́ vanstomga».

Teń pingstě seke sörmasont́ jovtnevi statistikadont́. Respublikasont́ ansäk komś kavkso školat, koso ěrzäń kelenteń tonavtyt́ kavto –kolmo čast targos, dy vejksěńgemeń kolmo školat, koso son maksovi vest́ –kavst́ targos. Mezde te korty? Mordovijań školatnesě maksyt́ ěrzäń kelentent́ anglań keĺdent́ sede alamo ška, a baška školatnesě ovse a tonavtyt́kak.

«Minenek pokškavtneź venkstäst́, kelät gimnazijatne dy universitetně ansäk ruzoń kuĺturant́ turtov. A ěrzätneń tkrtov ulit́ kurynet́ dy regionaĺnoj komponent «Miń ěrätano Mordovijaso». Ěrzänks tonavtomačint́ tarkas minenk altyt́ pert́peĺksěń večkicäń kurynet́ dy foĺklordo kortamot. Koda te istä lisi? Činovniktne madstit́ raśkent́ kalmozonzo dy natoj moda tov jortnit́. MIń terävttano liseme latkostont́, a minek karmavtyt́» – «Ton madt́ dy udok. A ěrävi «situacijant́ obosträt́» Te processěś «estestvennoj»! Mon nejan ansäk vejke vitnema te problemant́. Buti minek a mari rossijan kirdivieś, minenek mezejak a kadovi mastorütkoń raśketneneń pškademadont́ baška. Minek neĺgiź meĺtopavtomanok tonavtnems ěś tiriń ěrzäń keĺsě» – korty Jogań Mińka, vejkeś gimnazijań panžomado sörmań kučicätnede.

Lectäsynek, sörmatneń kučomaś ušodovś 2019 ień ožokovstont́, zärdo Mordovija Respublikań prävtvetikuronteń pškadś ěrzäń Inäzoroś Boläeń Syreś. Seke kovstont́ Peto Tultaev, Saranošoń prävtoś, pškadś te idejant́ karšo, kelät «Saranošoń školatnesě dy set́ rajontněsě koso «mordvaś» ěri kompaktnojsě, raśkeń kelenteń tonavtyt́. Ějdepiretnesě tonavtnit́ Mordovijań raśketneń kuĺturanteń dy kelenteń». Kavto kovoń jutaź lamot ěrzätnede kučst́ Mordovija Respublikań prävtonteń, Vladimir Volkovněń, sörmat, ěrzäń gimnazijań panžomadont́, konatnesě terdś ty karmavtst́ panžoms istämo gimnazija, koso «avoĺ ansäk tonavtovoĺt́ ěrzäń kelenteń, dy tede baška, vese disciplinatne vetävoĺt́ ěrzäks. Tiriń ěrzäń keĺsě.

Корреспондент

Leave a Reply