Inealtymasont́ ušodovś flěšmob: ěrzätne lovnyt́ «Ěrmezent́»

Inäzoroś ěräzasto terdinze ěrzätneń tiriń keleń tevsputomanteń avoĺ ansäk kudojutkova, dy lomańjutkova kortamotneskak, baška, socialeń altymatnesějak.

Boläeń Syreś lovnyze Kuldurkaev Jakovoń «Ěrmeź» poěmastont́ vasence peĺksěnt́. Teń pingstě uĺneś nevteź ěrzäń kelent́ lamojonksozo. Te ušodovksont́ nežediź Inäzoroń seretariatso važodicätnejak.

Flešmoboń ušodycätne terdit́ ěrzätneń lovnoms nuŕkine peĺks poěmastont́, seń, kona vekčkevi, sermadoms video dy putoms socialeń altymatnes #Ěŕmeź hěšteg marto.

«Satyška vest́ lovnoms «Ěrmezent́» jovtamga ěrzäń keleń araśčide mifenteń – «vasstomazonok»! «Ěrmeź» nevti pek mazyj, sěrej keleń standart. Kuldurkaev Jakovoń naŕgiź repressijatnesě avoĺ partijnojt́ luvtněń kuvalt, te uĺnest́ imperijań luvtně.  Sonzě intellektěń dy ojmeń šeděvraś štavtyze avoĺ ansäk ěrzäń keleń mazyčint́, son nevtize sonzě ine sěrent́, ine vient́!

Kuldurkaev kemekstyze: – minek keleś avoĺ kodamojak čočko, kodamoks sonzě nevtit́ imperectně, son viev kšniń muškor dy vaśkaviks kamerton ve škasto. «Ěrmeź» te ěrzäń mikroskopoś dy teleskopoś vejsě. Kuldurkaev stävtyze, kepedize ěrzäń literaturant́ dy putyze sonzě ve čalgamos evropań raśkeń literaturatneń marto. Nacijant́, kona škini istät šedevrat, a lemdäsak «melkoj narodnost́ju» ěli «mladšim bratom». Mon  avoĺ vest́ lovnyja «Ěrmezent́» dy ěŕva lovnomstont́ odoks panžovi avtoront́ talanozo. Seks mon syń meĺs terdems ěrzätneń teevems sodaviksěks, tečijak jutksonok ěricä, Kuldurkaev marto», – korty Inäzoroś.

Poěmaś ěź noldavkšno poětěnt́ reabilitacijado mejle. 1988-ce iestěnt́ baška peĺkstněń putokšnyź «Sätko» žurnalonteń. 2019-ce iestěnt́, 125-ce ień jubileeń teškstamsto, «Rucä», ěrzäń lezdamokuroś, terdize ěrzätneń «Ěrmezeń» noldamos. Lezdast́ avoĺ ansäk ěrzätne, dy ěrzä raśkeń jalgatnejak, konat kaznest́ jarmakt kinigań noldamos.

Biografijań teškstně

Kuldurkaev Jakov (1894 – 1966) – ěrzäń poět dy sörmadej. «Ěrmeź» poěmań avtoroś. Sörmadś znäryja sörmadovkst viška ějkakš turtovgak. Čačś Lambaśke velesě (teči te Otäžveleń bueś). Sajś peĺks Vasence Vesemastorlangoń Tortingesěnt́ dy Rossijań lomańjutkoń tortingesěnt́.  1923-ce iestěnt́ ušodyze moskovoń kursatnesě sčetovodoks tonavtnemant́.  Prädynze dy važodś sčetovodoks, buhgalterěks, revizoroks. 1938-ce iestě uĺneś naŕgaź repressijatnesě koda «vrag naroda». Uĺneś kirdeź lagertnesě Komi mastorso, Novgorodoń dy Džambuloń bujtnesě. Uĺneś reabilitirovaź 1958-ce iestě.

Konclageŕstě lisemado mejle šumbračiś ěź velävtovo. Kuloś 1966-ce iestě. Kalmaź tiriń velesě.